Las vocales – Samohlásky
Španělské samohlásky vyslovujeme stejně jako v češtině. Výjimkou je pouze písmeno y, které, když stojí samostatně, vyslovuje se jako i a označuje spojku a. př: Pablo y María. Pablo a Marie.
Jinak y vyslovujeme jako české j: yo, [´jo], mayo [´ma jo ], ley [´lej]. V některých Latinskoamerických zemích, především v Argentině a Uruguayi, se výslovnost písmena y vyslovuje jako ž nebo š: yo [´žo ], mayo [´ma žo ], nebo se také může vyslovit jako ď: yo [´ďo ], mayo [´maďo]. Já osobně jsem lleista [´ďeista]. O tom také někdy napíšu článek a vysvětlím Vám to 🙂
Ve španělštině, oproti češtině, nerozlišujeme samohlásky dlouhé a krátké. Samohlásky á, é, í, ó, ú označují nepravidelný přízvuk a nikoli délku: móvil, sofá…
Fonetický přepis je napsaný zjednodušenou formou kvůli lehčímu pochopení výslovnosti.
Avšak jsou tam i znaky, s kterými jste se možna ještě dosud nesetkali. A to jsou:
β – měkké b,v
θ – neznělá, šišlavá hláska, kdy se špička jazyka pouze dotkne horních zubů. Je to výslovnost hlásky z a c, když předchází e, i: cenar, luz
t∫ – české č
ð – měkké d
x – vyslovuje se jako české ch
γ – měkké g
r̄ – vícekmitové r
V závorkách najdete i označený přízvuk daného slova. Navíc jsou k tomu i nahrávky, s kterými mi pomohla má kamarádka, Lorena Ramos. Lorena je z Kanárských ostrovů a proto se její španělština trošku liší od standartní.
Los consonantes – Souhlásky
B, V Vyslovujeme je stejně, nicméně se nesmí zaměňovat v písmu.
- Na začátku slova, po pauze a po písmenech m, n se vyslovují jako české b: beso, [´be so] bombón, [bom´bon] vaca [´ba ka]
- Uprostřed slova je změkčené b. Rty se lehce přiblíží, ale nedovřou: Cuba [´ku βa], La Habana [la a ´βa na], uva [´u βa]
Ve slově beber máme české a i měkké b: beber [be´βer ]
C
- Vyslovuje se jako české k před souhláskou, na konci slova a před a, o, u: clave [´kla βe], cacao [ka´ka o], coco [´ko ko]
- Před e, i jako neznělá hláska θ, kdy se špička jazyka pouze dotkne horních zubů. Vysloví se proto trochu šišlavě: cine [´θi ne], cebolla [θe´βo λa]
Avšak v Latinské Americe je výslovnost jako české s: Cecilia [se´si lja]
Ch Vyslovujeme jako české č. Fonetický je znázorněno jako t∫: checo [´t∫e ko], chico [´t∫i ko], muchacha [mu´t∫a t∫a]
D Vyslovíme třemi způsoby:
- Na začátku slova, po pauze a po l, n vyslovujeme jako české d: decir [de´θir], dar [´dar]
- Uprostřed slova je zase výslovnost měkčí. Špička jazyka se lehce dotkne horních zubů: Granada [gra´na ða], Fidel [fi´ðel]
- Na konci slova se téměř nevyslovuje: libertad [li βer´tad], Madrid [ma´ðrid]
Pozor na výslovnost di. Čteme ji pokaždé jako tvrdé y v češtině: tentokrát velice zjednodušený přepis: diploma [dy´ploma], día [´dýa]
F Stejně jako v češtině: flamenco [fla´meŋ ko]
G Má více výslovnosti:
- Na začátku slova před souhláskou nebo a, o, u a po souhlásce n v jakékoliv pozici se vyslovuje jako české g: gramática [gra´ma ti ka], tango [´taŋ go]
- Před e, i se vyslovuje jako české ch: Přepis fonetický odpovídá fonému x: genial [xe´njal] , girar [xi´rar]
- Uprostřed slova se vyslovuje oslabeně, foneticky označeno jako γ : delgada [del´γa ða], Praga [´pra γa]
- Spojení gue, gui vyslovujeme jako české [ge, gi]. Hláska u brání české výslovnosti [che, chi]. Příklady: guía [´gi a], hamburguesa [am bur´γe sa]
- güe, güi, gua, guo vyslovujeme jako [gue], [gui], [gua], [guo]: lingüística [liŋ´gwis ti ka], agua [´a γwa], Guatemala [gwa te´ma la]
H Vůbec se nevyslovuje: hola [´o la], hombre [´om bre], alcohol [al ko´ol]
J Zní jako české [ch], graficky znázorněno jako x: Jiménez [xi´me neθ], jefe [´xe fe]
Jazykolam
Juan Jiménez / se emjabona con jabón / en la vieja jabonera de Ginés. 🙂
K Jako české k, ale ve španělštině je najdeme velmi zřídka, pouze ve slovech cizího původu: kilómetro, koala
L Jako české l: limón, luna
LL Správná výslovnost by se měla podobat českému j. Nicméně výslovnost se liší dle konkrétní španělské mluvící zemi. Může se vyslovovat jako ď, v Argentině, Uruguayi je výslovnost spíše ž/š. Tentokrát jsem udělala přepis velice zjednodušeně: llamar – [´jamar], [´ďamar], [´šamar]
Jazykolam
No hay pueblo como mi pueblo / ni valle como mi valle / ni casa como mi casa / ni calle como mi calle.
M Jako české m: madre, amor
N Stejně jako české, avšak před písmena b, p se vyslovuje jako m: nada [´na ða], en Praga [em´pra γa], enviar [em´bjar]
Spojení ni vždy čteme jako tvrdé y v češtině: ninguno [nin´guno]. Zase velice zjednodušený přepis pro lepší pochopení.
Ñ Jako české ň, akorát se píše s vlnovkou, ne s háčkem: niño [´ni ño]
P Jako české p: padre, plata
Q Pojí se vždy se samohláskou u. To spojení vyslovujeme jako české k: queso [´’ke so], máquina [´ma ki na]
R Jako české r nebo vicekmitové.
- na začátku slova a n, l vyslovujeme jako vícekmitové rr (jako české citoslovce brr, vrr). Jinými slovy, je to alveolární vibranta. Příklady: río [´r̄i o], Romeo [r̄o´me o], Enrique [en´r̄i ke]
- Na konci a uprostřed slova se vyslovuje jako české r (ne však po n, l): Carla [´kar la], Brasil [bra´sil]
- Píšou se dvě r, když je výslovnost vícekmitová uprostřed slova a po jiných hláskách než l, n: carro [´ka r̄o], arroz [ a ‘ r̄oθ ], guerra [ ‘ge r̄a ]
- R a rr mají jinou výslovnost a také jsou dvě významotvorné hlásky: pero [´pe ro] (překlad: ale) x perro [´pe r̄o] (Překlad: pes)
Jazykolam
El perrito de Rita me irrita. Si el perrito de Rita te irrita, dile a Rita que cambie el perrito por una perrita.
S Jako české, ale méně ostré: sal [´sal ]
T Jako v češtině. Slabika ti se vyslovuje jako v češtině ty: tigre zjednodušeně: [´tygre]
X Jako v češtině vyslovíme ks: taxi [´tak si], texto [t´eks to].
Avšak výslovnost někdy může být i jako české ch, zejména ve slovech dochovaných z dob, kdy se hláska ch psala jako x: México [´me xi ko], Oaxaca [o a´xa ka]
Z Vyslovuje se jako neznělá hláska θ. Je to stejná výslovnost jako když se c nachází před e, i: luz [´luθ], zapato [θa´pa to]
Avšak v Latinské Americe je výslovnost jako české s: luz [´lus], zapato [sa´pa to]